Úvodním tématem debaty, kterou moderoval šéf PRO Jindřich Rajchl, byla smrt ruské žurnalistky Darji Duginové. „Je to bezesporu teroristický čin, i když definovat, co je to terorismus, samo o sobě je poněkud gumové, každý si to uspořádá podle svého. Pro jednoho je někdo terorista a současně ten samý člověk je pro někoho jiného bojovník za svobodu, jak se vždy říká. Na Ukrajině probíhají ozbrojené střety, já bych to nenazval válkou, aspoň z hlediska Ruska, a takže se někomu chce vysvětlovat to tak, že je prostě válka. Ale to není, rozhodně, protože 29letá civilní novinářka rozhodně nebyla účastníkem bojů, a tudíž podle mého laického soudu, já nejsem právník, tak není legálním cílem ve válce. Takže co se týče reakcí, já bych chtěl říct, že mě osobně na tom zaujalo to, že Rusové přišli s odpovědí, kdo to spáchal, velmi rychle, nemůže nikdo vědět z nás, kdo to skutečně udělal, ale já si říkám, zcela zase selským rozumem, že kdyby... Buďto to udělali Rusové, což si nemyslím, to by bylo zcela absurdní, a ta rychlost, se kterou přišli na to, kým, kdo to byl, tak si myslím, že spíš svědčí o tom, že to je pravda,“ zmínil k této události Pelz.

„Podle toho, co Rusové o tom zveřejnili, tak by to, pokud by to byla pravda, tak by to dávalo tušit, že tím cílem skutečně byla ta Darja a nikoliv její otec, a to už se mi zdá potom úplně nepochopitelné,“ doplnil Pelz.

doplnil Pelz.Řeč byla i o největší bezpečnostní hrozbě pro Českou republiku. „Připravil jsem si téma stav západních mainstreamových médií jako hlavní bezpečnostní hrozba,“ zmínil Pelz a svůj argument následně rozebral.

„Co se týče té bezpečnostní hrozby způsobené stavem západních médií, řekneme si na začátek některé příklady, které jsme v našich životech už zaznamenali. V roce 1990 Saddámovi vojáci v Kuvajtu vytahovali nenarozená nebo předčasně narozená mimina z inkubátorů. Roku 1998 Srbové prováděli v Kosovu genocidu. Roku 2002 Saddám měl zbraně hromadného ničení a měl kontakty na al–Káidu. Roku 2006 Rusové ozářili Litviněnka v Londýně nějakým tajemným materiálem. Roku 2011 Kaddáfí rozdával svým důstojníkům prezervativy, aby mohli pro ně bezpečným sexem znásilňovat. Od roku 2013 později řezník Asad plynuje v Sýrii svoje vlastní lidi. V roce 2014 Rusové vojensky obsadili Krym a sestřelili dopravní letadlo malajsijské. Roku 2014 Trump je ruský agent, 2014 rovněž Rusové hackli servery demokratického Kongresu. Roku 2020 nebo roku 2018 zase Rusové tajemným a záhadným a naprosto prudkým jedem Novičokem otrávili Skripala a jeho dceru, ten to přežil. Roku 2020 ruská GRU platila Tálibánce, aby zabíjeli Američany. Kdo tomuto věří, tak samozřejmě se mnou nebude souhlasit. Ale všechny tyto věci byly totálně, totálně bylo odhaleno, že to není pravda, některé z nich možná, dvě až tři, možná zůstávají ještě poněkud tajemné, ale to je tak všechno,“ zmínil Pelz.

„I u nás máme takové věci, různé Babiš Papers a ricinový vrah a vůbec ve Vrběticích. To je to samé. Když se na to podíváme a řekneme si: Jedná se o omyly, nebo o cílené nepravdy? Nezažili jsme, že by v těch médiích defilovali nějací nezávislí odborníci, že by měli alternativní názory na všechny tyto věci. Všechny tyto věci nejsou samozřejmě jednoznačné na první pohled. Vydal ale někdo dementi? Nevydal. A co je nejdůležitější? Byly v televizi debaty na téma, komu to prospělo a podobně. Nejde tady o lži vlád, ale jde tady o to, že se vytváří v posluchačích a divácích, čtenářích dojem, že se jedná o naprosto normální věc. A důležité je si uvědomit tohle: jakmile je odhaleno, že to je nesmysl, tak jsme bombardováni okamžitě něčím dalším,“ podotkl Pelz.

Kandidát do Senátu Petr Vacek se vyjádřil k válečnické rétorice. „K tomu, že jsme ve válce. Teď jsem si přečetl, že budeme uvalovat válečnou daň. My jsme se... Ne my, ale naši politici se do toho slova válka velmi zamilovali a já pochybuji, že strávili byť jediný den v jehličí, jak se říkalo uniformám československé lidové armády. Ale nyní k tomu, jak to působí navenek. Pokud skutečně naši představitelé hovoří o válce, aniž válku vyhlásíme ústavně konformním způsobem, ta druhá strana vnímá to slovo válka... Oni mohou říct: my vám kašleme na to, jaký máte ústavní pořádek, ale vaši hlavní představitelé hovoří o válce, my nebudeme zkoumat, jak jste k tomu došli, jestli skutečně rozhodl Parlament a prezident. Ale vy říkáte válka, dobře, stáváte se válčící stranou, stáváte se takzvanými kombatanty a my proti vám můžeme učinit veškeré kroky, které válečné právo připouští. Proboha živého, uvědomují si vůbec naši političtí představitelé, s jakým slovem žonglují na mezinárodní scéně?“ zeptal se Vacek.

„Já bych řekl, nejen jakým žonglují slovem, ale ta samotná skutečnost, že se neustále chlubíme tím, že na Ukrajinu jedné z válčících stran dodáváme zbraně, tak já bych řekl, že nevím, jak je to právně, to bych poprosil pány, aby mi to osvětlili, ale z hlediska vojenského je to samozřejmě jasné, že se stáváme legálním terčem pro Rusko,“ dodal Pelz.